Zrušte v golfu "videorozhodčí"

Je to trochu paradox, ale v jeden den mohli čeští sportovní fanoušci na vlastní oči sledovat, jak nutně fotbal videorozhodčího potřebuje, ale zároveň golfu by bez něho bylo líp.

I proto, že v golfu momentálně může funkci videorozhodčího dělat prakticky kdokoliv. Třeba i oblíbený Franta Vomáčka z Horní Dolní.

I on přitom prakticky okamžitě věděl, že v derby Slavie se Spartou kopali sešívaní penaltu v nastaveném čase neoprávněně. Ale on s tím nemohl nic udělat, rozhodčí zapískal a Slavia vyrovnala na 1:1. Zápas skončil, emoce explodovaly. Konkrétně v tomto případě, kterých jsou ale během roku mraky, by video fotbalu pomohlo.

Jen o pár desítek minut později přišel na LPGA email, že Lexi Thompson o den dříve vrátila na greenu 17. jamky míček na špatnou pozici. Videozáznam ohlášení anonymního diváka potvrdil a rozhodčí měli v tu chvíli podle pravidel jedinou možnost - udělit Američance 4 trestné rány a de facto ji tím připravit o druhý vyhraný major v kariéře.

A emoce, především na sociálních sítích, explodovaly znovu.

Ano, byla do puntíku dodržena pravidla, ale jakýsi vyšší princip mravní dostal pořádně nafackováno.

Nejde přitom primárně o Lexi Thompson, která očividně porušila pravidla, i když nechtěně, ale to Američanku neomlouvá. Jde o všechny ostatní. Videorozhodčí ve sportu totiž obecně funguje na principu, že měří všem stejně. Naprosto stejně.

A tak když v hokeji Sidney Crosby dá gól, který rozhodčí nevidí, videorozhodčí ho uzná. Nestane se přitom, že pokud se to samé stane na druhé straně Alexandru Ovečkinovi, bude najednou chybět záznam, protože kamery zrovna sledovaly dění na jiné ploše.

To samé v dalších sportech, jako jsou basketball, baseball nebo americký fotbal. Všude platí, že všem je měřeno stejně, za stejných podmínek.

Neplatí to pouze u tenisu, kde jestřábí oko není na všech kurtech. A i zde to bývá často kritizováno, když se na takovém kurtu usvědčí rozhodčí z chyby. "Jóóó, kdybych si mohl vzít jestřábí oko, tak bych ještě vyhrál."

V golfu je to však ještě mnohem horší.

Nejen že jsou na kamerách pouze někteří vybraní hráči, ale to ještě navíc pouze v některých momentech. A tak nejspíše neexistuje detailní záběr nakonec vítězné Korejky So Yeon Ryu, jak vrací na 17. greenu třetího kola míček na své místo. Rozumíme si?

Video v golfu jednoduše není spravedlivé, protože neřeší všechny situace. A tak je dost dobře možné, že Ryu také na jedné ze 73 jamek, které nakonec na ANA Inspiration odehrála, položila míček o centimetr vedle správného místa. Jenže není šance, jak to zjistit.

Nebo se třeba během druhého kola dotkla při hře v písku svou holí pár zrnek písku, tak jako loni Anna Nordqvist během play-off na US Women's Open. Možná to ale udělal někdo úplně jiný a díky tomu, že zrovna nebyl v detailním záběru kamery, skončil v TOP 10.

Mimochodem, kdyby se o den později, tedy v pondělí, přišlo na to, že se Ryu dopustila podobného prohřešku, jako Thompson, prošlo by jí to. Žádné trestné rány by nepřišly, i když by šlo o naprosto totožný případ. Už by ale bylo po turnaji. Smůla.

Tohle je problém využívání videozáznamů při rozhodování v golfu. Fakt, že něco takového může místo rozhodčích udělat divák u televize a to klidně 24 hodin po incidentu, dodává všemu ještě absurdnější rovinu. 

Golf si zakládá na respektování tradic, etiketě. Do té ale v současné podobě "videorozhodčí" nezapadá, protože prostě není fér. Alespoň do té doby, dokud nebudou všichni hráči a hráčky snímáni za všech okolností.

To je ale naprosto nereálné. Proto by rozhodování mělo zůstat na hráčích, rozhodčích a v krajním případě na upozornění očitých svědků. A hlavně by ale mělo zůstávat na hřišti.