Výkony českých hráčů jsou neobhajitelné, mrzí Petra Dědka

Petr Dědek

Od jubilejního desátého turnaje Challenge Tour, který pořádala jeho promotérská společnost Relmost, si sliboval něco úplně jiného. Petr Dědek byl po Prague Golf Challenge zklamaný z českých hráčů, kteří se ani jeden nepodívali do víkendových kol.

Neuspěl nikdo. A nebylo to o ránu, jak to navíc v posledních letech často bývá. Českým golfistům v čele s Filipem Mrůzkem a Janem Cafourkem se na Zbraslavi vůbec nedařilo a skončili hluboko mezi poraženými.

I když se turnaj jako celek jinak povedl, Petru Dědkovi to není jedno. Především s ohledem na domácí prostředí se jedná o kaňku, kterou sice nemůže jednoduše vymazat, ale veřejnost ji vnímá.

A tuší, že bude potřeba něco změnit.

Jaký byl první ročník Prague Golf Challenge?
Pokud se bavíme o turnaji jako celku, tak za promotérskou společnost Relmost jsem s organizací spokojený. Hřiště bylo výborně připravené, až mě příjemně překvapila jeho kvalita. Sice nebylo až tak těžké, ale na druhou stranu jsem očekával nižší vítězné skóre. Ukázalo se, že členité greeny dělaly hráčům problémy. Nejmarkantnější to bylo bohužel u českých hráčů, kteří se ale vymlouvali i na další věci.

Ani jeden Čech neprošel cutem, co k tomu říci?
Jsem z toho smutný. Výsledky českých hráčů mě nepotěšily, ve startovní listině jich bylo dvanáct a o víkendu si nezahrál nikdo. S těmi zkušenosti, které už mohli získat a které mají, je to neobhajitelné.

Čím to je?
Můj názor je ten, že čeští hráči nevěnují úspěchu a tréninku své maximální úsilí. A jak se ukazuje, tak evropská špička, která na Challenge Tour hraje, se jim spíše vzdaluje, než že by se jí oni přibližovali. Když se podíváte na startovní pole, tak je skutečně nabité. Hrají zde hráči, kteří ještě coby amatéři patřili ke světové špičce. Další míří na European Tour a možná i PGA Tour. Jsou to těžší soupeři a čeští golfisté to samozřejmě nemají jednoduché, ale minimálně na cut by už s tím, co mají odehrané, mít měli.

Jaké máte vysvětlení pro to, že i ti nejlepší nepokořili par?
Pokud zde hráči zahrají v tréninkových kolech, na jiných turnajích nebo třeba v naší kvalifikaci kolem 65 ran, tak to musí být schopni zopakovat i v tomto turnaji. Lay out hřiště není diametrálně odlišný a je tak evidentní, že to nezvládají především po stránce mentální. Ani příprava není optimální a vidíme, že je tam spousta věcí, které podceňují.

Můžete s tím jako Relmost něco udělat?
Snažíme se pracovat s hráči, kteří jsou členy našeho týmu. Něco se ale bude muset změnit, protože úspěch českých hráčů nejen na našich turnajích je velmi důležitý s ohledem na to, abychom u nás mohli golf posouvat zase o kus dál. Přivedli do něho další sponzory a udělali z něj atraktivní sport pro širokou veřejnost, jako je třeba tenis nebo biatlon. Bez národních hráčů se to ale těžko povede a dlouhodobě se jedná o neudržitelnou věc.

Je kde brát, nebo momentálně musíte pracovat s hráči, kteří Challenge Tour na pozvánky pravidelně hrají?
Nyní si už moc vybírat nemůžeme. Kromě Standy Matuše, který se teď soustředí na Pro Golf Tour, jsme pustili do hry všechny hrající profíky, kterým se daří na domácí půdě. U některých věříme, že se srovnají a bude u nich pokračovat zlepšení, které částečně ukázala minulá sezona.

Cítím, že mluvíte o Filipu Mrůzkovi a Janu Cafourkovi.
Musím se přiznat, že jejich výsledky jsou velkým zklamáním. Čekal jsem, že minimálně cut na hřišti, které dobře znají, dají. Samozřejmě mě zarmoutili i ostatní, ale když lídři Relmost týmu zahrají v plusových číslech, to je pro mě zklamání veliké. Když nedáte o ránu cut, který je třeba i na mínus čtyřech, tak si řeknu dobře, mohl mít trochu smůlu. Ale čísla, která zahráli na Zbraslavi, by byla dlouhodobě nepřijatelná.

Jak se Praha osvědčila jako destinace pro Challenge Tour?
Jednoznačně pozitivně, ukázalo se to jako správná volba. Od hráčů máme kladné reakce, ať už jde o hřiště, ubytování, nebo Prahu. Všechno je blíž, takže přesun ze Slovenska do Prahy má smysl. A ocenili to i naši partneři.

Šlo o desátý turnaj Challenge Tour pořádaný Relmostem. Je to už rutina?
Ano, je. Turnaje Challenge Tour si i v jejich průběhu spíše užíváme a už se na nich připravujeme na Czech Masters, což je pro nás vrcholem sezony a jedná se o akci, která určuje, zda Relmost byl v daném roce úspěšný, nebo ne. Nesmíme ale ani na Challenge Tour usnout na vavřínech, soustředíme se však už spíše na detaily, které zlepšujeme. Deset turnajů během šesti let uteklo velmi rychle a já věřím, že ještě nějaký turnaj zorganizujeme.

A snad i s většími českými úspěchy.
Je to důležité, bez nich by to nedávalo smysl. Cítíme, že zde je dorůstající generace amatérských hráčů, ale je otázkou, zda vůbec přestoupí k profesionálům a budou chtít bojovat, protože to není nic jednoduchého. Abych řekl pravdu, tak mě trochu překvapil Kuba Pokorný, který se před touto sezonou stal profesionálem, ale ani se před Zbraslaví nebyl zeptat, zda by nemohl startovat. Zrovna jemu bychom kartu rádi dali, ale na druhou stranu, abychom mu sami volali, tak to je pro nás nepřijatelné. 

Už jste zmínil Czech Masters, na co se mohou letos lidé těšit?
Čtvrtý ročník bude zase o kus dále oproti těm předchozím. Na diváky čeká spousta atraktivních korporátních aktivací, fanoušci pak určitě ocení zajímavá jména ve startovním poli. Na Albatross dorazí Martin Kaymer, Darren Clarke, Lee Westwood, John Daly, Matthew Fitzpatrick a další hráči světové špičky. Věřím, že přijde spousta fanoušků, kteří vytvoří skvělou atmosféru. A snad budou mít o víkendu šanci fandit více českým hráčům než v minulých letech. Nebo alespoň někomu, a ne jako zde na Zbraslavi.

Souhlas s cookies

Pokud vám nevadí, že pro měření návštěvnosti používáme Google Analytics, zavřete tuto hlášku.

Souhlasím, zavřít potvrzení