Šílenství v Arizoně. Hráči ho milují, i když jim tam nadávají

TPC Scottsdale

Brandt Snedeker dostal záludnou otázku. Když přemýšlel nad odpovědí, překvapil ho hlasitý řev ze slavné 16. jamky hřiště TPC Scottsdale. Jen se usmál. Bylo totiž teprve pondělí. Pondělí nejhlasitějšího turnaje Waste Management Phoenix Open.

Místní hřiště je místo, kde i v pondělí, tedy čtyři dny před prvním soutěžním kolem, útočí na ušní bubínky tisícovky diváků. Jen tento den se do areálu přišlo podívat 18 148 návštěvníků. Neskutečné je číslo na to, že se tam v podstatě ještě nic neděje.

Tohle ale není turnaj hráčů, je to turnaj fanoušků, z velké části studentů místní Arizona State University. Alkohol teče proudem a oni vytvářejí neopakovatelnou atmosféru, kterou jinde ve světě na golfu, ale ani na mnohých dalších sportech, nenajdete.

Reportáž z minulého ročníku

Patří k tomu i nadávky a bučení.

Hráčům se silně doporučuje, aby na to nijak nereagovali. Všechno by bylo jenom horší. Heckling, jak zní anglický výraz pro toto chování, je nedílnou součástí turnaje a patří k tolerovanému koloritu.

Zkušení hráči vám řeknout, že na hecklery se nikdy nereaguje. Je to jako krmit bestii, jako když na internetu krmíte "trolly". Mnozí naopak emoce fanoušků ještě více hecují a podporují. Je to jedna velká show.

V loňském roce organizátoři během celého turnaje napočítali neuvěřitelných 655 434 návštěvníků. Včetně rekordní soboty, kdy jich dorazilo během jediného dne 204 906. Infrastruktura tohoto turnaje se neustále nafukuje. Omezena je však plochou 240 akrů.

Během kol je tak areál fanoušky, často namol zpitými, totálně narvaný. S perfektním počasím budou loňské rekordní návštěvy letos v ohrožení.

Podívejte se, jak to vypadalo loni pohledem fanouška.

Občas má práci policie. Výtržnosti fanoušků totiž někdy překročí mez. Ta je přitom na turnaji hodně posunutá, ale občas přeteče míra i zde.

Před třemi lety rozehnala početnou skupinku lidí, kteří se klouzali a váleli v bahně. Nadšeně tomu přihlížely stovky opilých diváků.

Na příchozí strážce zákona pak létaly flašky od piva. Rozehnat dav pomohla až hrozba slzným plynem.

Ale zpět k otázce, nad kterou Snedeker přemýšlel. Usmál se proto, že se ho zrovna novináři zeptali, jestli se dá na hřišti najít klidné místo, když tu zrovna uslyšel řev z šestnáctky.

"Ve vašem autě na parkovišti," odpověděl nakonec.

"V toi-toice," uvedl na stejnou otázku Kevin Na.

"V šatně," dodal Ryan Palmer. Nikdo z nich nežertoval.

"Tady ve skutečnosti žádné klidné místo není. Možná brzo ráno je tu klid, teda spíš méně hluku," opravil se hned Snedeker.

Hráči jsou tu pod palbou, ale mnoho z nich aspoň jednou ročně vítá změnu ze zaběhnutého koloritu gentlemanského prostředí. Někteří si pozornost a bouřlivé reakce fanoušků vyloženě užívají.

"Od první jamky do poslední víte, že to bude pořádný kravál. Víte, že dáte rány, po kterých budou lidé křičet jako blázni. Také víte, že vám budou řvát do švihu, ale to je jeden z důvodů, proč je tento turnaj tak skvělý. Je tak odlišný od ostatních, které hrajeme," říká Keegan Bradley.

A jedině kvůli tak obrovské návštěvnosti si turnaj může dovolit věnovat tak obrovské částky na charitu. Jen loňský rok dal Phoenix Open přes 10 milionů dolarů a letos to bude s největší pravděpodobností ještě více.

Témata

Souhlas s cookies

Pokud vám nevadí, že pro měření návštěvnosti používáme Google Analytics, zavřete tuto hlášku.

Souhlasím, zavřít potvrzení