Stojí za Mrůzkem a říká: Filip je pro mě český Tiger

Ještě před dvaceti lety o golfu nechtěl ani slyšet. Alfou a omegou pro něho byl motorsport, ke kterému přidával všechny možné sporty. Hokej, tenis… Golf nikdy. Pak však vyrazil na dovolenou na Mauricius, kde byl ubytován v golfovém resortu a další pokračování toho příběhu všichni známe.

"Vždycky jsem se koukal na ty, kteří chodili brzy ráno na golf, jako na blázny, protože my měli svůj tenísek. Stejně tak mi přišlo, že na golf v televizi se nedá koukat, byla to šílená nuda! Pak jsem se ale sám dostal na driving, golf si vyzkoušel a bylo," usmívá se dnes už golfový maniak.

Čím vás jako automobilového závodníka golf dostal?
Spousta lidí mi říká, že golf není adrenalinový sport a jak mě tedy může bavit. To ale není pravda. V golfu udělá člověk jednu chybu, a když se hraje na rány, tak může být konec. Je těžké to dohánět, stejně jako při závodění, kde vyjedete do kačírku a máte po závodě. Já tak dokážu v golfu adrenalin cítit při každé ráně, a proto je pro mě golf adrenalinovým sportem. Žádná vycházka, pokaždé hraji naplno. Každou ránu.

Jak jste se dostal k mecenášství golfu?
Seznámil jsem se s rodinou Jirky Jandy, u jeho bratra Luboše jsem udělal zelenou kartu. Jirku jsem pak nějakým způsobem začal podporovat. Pomáhal jsem i Zuzce Mašínové a teď Filipu Mrůzkovi.

Jirkovi Jandovi jste pomáhal konkrétně jak?
Získal jsem pro něj třeba kartu na Czech Open na Čeladné, protože jsem se znal s promotéry toho turnaje European Tour. Občas jsem mu půjčil auto, snažil jsem se mu pomáhat různě. My do té doby spíše řešili golfové turnaje. Buď jsme byli partneři nějakých túr, nebo dělali vlastní turnaje, kterých jsme zvládli i rekordních 55 za sezonu.

Předpokládám, že v návaznosti na váš hlavní byznys.
Ano. Dnes prodáváme kolem 2400 nových Škodovek ročně a z toho jich bude přes golfové kontakty zhruba patnáct set, možná víc. Z ojetých aut, kterých uděláme za rok asi devět set, jsou přes golf asi tak tři nebo čtyři stovky. Byznysově pro mě je důležité, že jsem se s těmi lidmi potkal.

Když za vámi přijde člověk, že je golfista, v jakém obvykle odjíždí autě? Dá se to paušalizovat?
Většinou si nakonec vybere buď Superb, nebo Octavii RS. V poslední době pak samozřejmě frčí Kodiaq, kterých ale není moc. Máme je vyprodané na 14 měsíců dopředu.

K Filipu Mrůzkovi jste se dostal jak?
Hodně jsem toho nahrál s jeho tátou. Je to tři roky, co ho podporuji. Tehdy končil v Prague Golf Teamu a ozvali se mi, jestli něco nevymyslíme. A já si řekl, proč ne. Patří k našim nejlepším hráčům, je to fajn kluk a věřím tomu, že v golfu ještě něco dokáže.

Kde byste ho někdy chtěl vidět?
Určitě na evropské sérii. A aby si jednou zahrál třeba i ty největší golfové turnaje. Čeká ho samozřejmě ještě hodně práce, možná jsme si všichni mysleli, že to půjde rychleji, ale já věřím tomu, že to dá. Když bude dřít a třeba i více naslouchat lidem, kteří to s ním myslí dobře, tak to zvládne.

Asi byste za ním na velké akce vyrazil osobně, že?
To je jasné! Golf vás vždycky baví, když máte komu fandit. Teď je to vidět s Tigerem, jak se vrátil a zájem o turnaje roste, a i já přenosy z Ameriky dokoukal, s čím mám jinak docela problém. A stejně to mám s Filipem. Mě vlastně turnaj, když vypadne, přestává zajímat. Mám to tak i na Czech Masters, které pro mě loni skončilo tím, že Filip nedal cut. Filip je pro mě tak trochu český Tiger.

S tím fanděním českému hráči to nemáte pouze vy, český golf by úspěšného golfistu na nejvyšší úrovni potřeboval.
Tak je to všude. Podívejte se na biatlon, jak ho nejezdí Gábina Koukalová, tak ho sleduje mnohem méně lidí. Kdyby Filip více procházel cuty, tak i mnohem více lidí golf sleduje. Čeští fanoušci, ale vlastně třeba i novináři a partneři potřebují úspěšné české hráče. Pak to dává mnohem větší smysl.