Novák zahrál maturitu pod par. Místo Ameriky zamíří do Prahy

celá fotogalerie (12) » Vítek Novák

Je to tak trochu obehraná písnička. Maturita. Každý se před ní klepe, má respekt, a po jejím zvládnutí mluví každý druhý o frašce. Je to vlastně případ i Vítka Nováka, který složil zkoušku z dospělosti začátkem května a nyní už se chce opět soustředit pouze na golf. Místo univerzity ve Spojených státech ale zvolil Prahu.

Nejlepší český amatérský golfista posledních let tak nepůjde ve stopách svého vrstevníka Šimona Zacha, který do zámoří odešel v loňském roce. Místo toho se Novák pokusí v domácích podmínkách co nejlépe připravit na očekávaný přestup k profesionálům, který se stále více a více blíží.

Po maturitě, kterou zvládl za deset a jak hlásí, všichni jsou spokojení, ale ještě zůstane amatérem. I když připouští, že by se chtěl stále častěji potkávat na turnajích s těmi nejlepšími profíky. Pouze tak cítí, že se může jeho golf posouvat více kupředu.

Kolik času golfisty zabrala příprava na maturitu?
Snažil jsem se tomu dát času hodně, ale nikdy jsem se moc dlouho učit nevydržel. Dalo by se říci, že jsem u toho strávil hodně času, ale spíše jsem se do papírů jen tak koukal, nesoustředil jsem se. Ve finále jsem se týden v kuse učil každý den hodinu. Takže sedm hodin poctivé práce. (smích)

Podle všeho to stačilo, jak zkouška z dospělosti probíhala?
Ústní maturita byla skvělá. S učiteli se známe dlouho a oni brali ohledy spíše na naši společnou osmiletou práci, než na jednu zkoušku. Státní maturita se pak už vůbec nedá nějak ošulit, ale ta také dopadla naštěstí dobře. Celkově mi přijde, že to byl přehnaný stres a strach. Přijde mi, že kdybych se neučil ani vteřinu, tak by to dopadlo úplně stejně.

Z čeho jste maturoval?
Češtiny, angličtiny, základů společenských věd a zeměpisu. V angličtině to byl příjemný rozhovor na téma sport a hry, které jsem si vytáhl čistě náhodou. Ze zeměpisu to bylo také dobré, mluvil jsem o Číně, kde je všechno. ZSV ale bylo špatné, tam jsem si vytáhl scholastiku, o které jsem v tu chvíli slyšel snad poprvé v životě! Naštěstí mě zachránil bankovní systém, o kterém jsem byl schopný mluvit docela dlouho. A co se týče češtiny, tak tam jsem nepřečetl ani jednu knížku a neviděl jsem ani jeden film, protože mě to jednoduše nebaví. Ale snažil jsem se učit jednotlivé výtahy, kterých jsem se naučil čtyřiadvacet a samozřejmě jsem si vytáhl ten poslední pětadvacátý. Smrt krásných srnců, sbírku povídek Oty Pavla. No, teď už o tom něco vím.

Kdybyste měl svůj výsledek u maturity popsat golfově, jak by to bylo?
Celkově bych svou maturitu označil jako výhru, tím to pro mě končí. Podařilo se mi tuto životní kapitolu uzavřít a to je pro mě vítězství. Tudíž to bylo pod par. Rekord hřiště to na naší škole asi úplně nebyl, ale do červených čísel jsem se dostal...

Nervy se dostavily?
Určitě. A to především kvůli tomu, že jsem nevěřil tomu, že by to mohlo probíhat tak, jak to probíhalo. Na potítku jsem vždy strávil více času, chvilku tam se mnou byl spolužák, který maturoval přede mnou a je děsně chytrej. A potom si ke mně přisedla učitelka a všechno se mnou probírala. Něco podobného by mě ani nenapadlo, myslel jsem, že to prostě bude tvrdé. Nebo alespoň tvrdší. Jelikož jsem se ale nikdy na maturitách podívat nebyl, tak jsem nevěděl, jak to funguje. Přijde mi, že takto to musí dát každý, kdo umí trochu mluvit a psát. Ve finále to byla pohoda. Přijde mi, že jde spíše o zkoušku nervů, než znalostí.

Jak maturita ovlivnila přípravu na golfovou sezonu?
Hodně. A to především tím, že jsem přes zimu nemohl nikam vycestovat. Musel jsem zůstat v Čechách a nyní tak nevidím balónky létat. Přijde mi, že až nyní začínám. Samozřejmě, že jsem chodil trénovat, ale chybí mi tam ty dva tři měsíce tréninku, které už jsem měl každý rok nyní za sebou. Na druhou stranu vím jak švihat a doufám, že jsem hrát nezapomněl. Trochu mě limituje, že mi ještě nepřišlo nové vybavení, ale to se dá přežít. Když je to navíc kvůli šťastným okolnostem, které to zdržely.

Turnaj na Kunětické Hoře tak bude trochu buď, anebo?
Vůbec nevím, jaké od sebe mám mít před tímto týdnem očekávání. Vím, že golf hrát umím, ale přeci jen se pro mě jedná o druhý turnaj v této sezoně a to tím prvním byla Ypsilonka, kde sněžilo. Na jednu stranu mi ale přijde fajn, že od sebe nemám žádná očekávání. Není mi jedno, jak skončím, ale zároveň nejsem v tom stresu, který běžně cítím. Je mi jasné, že se ode mě očekávají výsledky. I já mám od sebe vždy očekávání, ale teď to prostě necítím. Tak snad trefím dobrou vlnu, a i když nemám natrénováno, tak se to nějakým způsobem sejde.

Jedna osmiletá etapa skončila, jaká přijde nyní?
Přede mnou je tradiční golfové léto a snad i celá golfová budoucnost. Nakonec jsem se rozhodl, že zůstanu v České republice. Nepojedu na školu do Ameriky, vůbec se mi tam nechce. Nemyslím si, že se jedná o jednu jedinou svatou golfovou cestu. A že když odejdu do Ameriky, tak že budu hrát lépe. Neříkám, že to není dobrá cesta, ale nemusí být dobrá pro každého. Když jsem to začal více řešit, tak jsem v odchodu za moře neviděl tak velký posun, jaký jsem si dříve představoval.

Nemrzí, že si nevyzkoušíte život na americké univerzitě?
Po osobní stránce trochu ano. Člověk se tam určitě osamostatní, cestuje sám po světě, nevidí každý den rodiče... Ale já si nedokážu představit, že bych si měl sám prát, vařit a třeba i uklízet.

Fotogalerie

Zobrazit všechny fotografie (12)

Kudy tak povedou vaše další kroky?
Přesunu se z Karlových Varů do Prahy, takže mě určitě osamostatnění čeká, ale nebude tak výrazné. Budu trénovat na Zbraslavi a půjdu na vysokou školu, která mi vyjde vstříc v mých podmínkách. Je mi relativně jedno, jaká škola to bude, půjdu na ni de facto pouze proto, že to chtějí mí rodiče. A i nadále ale budu hrát za Karlovy Vary.

V čem vidíte v přesunu do Prahy největší změnu?
Myslím, že to pro mě bude velké plus a výrazný posun. Když jsem doma, tak musím respektovat nějaké limity, co dělat smím a co ne. Rozumím tomu, asi bych také nechtěl, aby něco podobného mé děti dělaly. Myslím, že pro mě celkově bude lepší fungovat v Praze, protože je zde mnohem více složek mého týmu a bude příjemnější jezdit dvakrát týdně do Varů, než pětkrát do Prahy.

Bude tak pro vás Praha malou Amerikou?
Dá se říci, že ano. Je to určitý kompromis mezi tím zůstat ve Varech nebo odjet do zámoří. Budu sice sám, ale budu mluvit česky. Budu platit českými korunami a jíst standardní jídlo, na které jsem zvyklý. Znám tady navíc spoustu lidí, takže nebudu sám.

Nebojíte se pražského životního stylu mladých?
Vůbec. Věřím tomu, že nic nepřijde a že všem lákadlům odolám. Golf je na prvním místě a tak to musí zůstat.

Přestup k profesionálům zatím na pořadu dne není?
Už o něčem podobném trochu přemýšlím. Zatím tedy spíše o tom, aby Czech Challenge a snad i Czech Masters nebyly jedinými turnaji tohoto druhu, kterých se letos zúčastním. Myslím, že bych se už měl začít více poměřovat s hráči na této úrovni. Přeci jen už mi je dvacet let a já nechci zůstat na úrovni amatérek a domácí profesionální série. Chci dál, posunovat své hranice. A to jde jen při poměřování se s těmi nejlepšími. Když vyhraji béčkový turnaj i ve chvíli, kdy hraji blbě, tak mi to nic nedá. To radši někde na lepším turnaji dostanu pořádné dělo.

A ten přestup k profíkům?
V horizontu měsíců ho vidím jako hodně nereálný. Pokud se budeme bavit o letech, tak si myslím, že dříve než za dva roky nenastane. Samozřejmě, bude hodně záležet na tom, jak se mi bude dařit na turnajích a hlavně v q-school. Kdybych získal kartu na European Tour, tak bych samozřejmě hned přestoupil, to bych byl hloupý, kdyby ne. Ale třeba Challenge Tour v jednadvaceti letech mi ještě přijde nereálně ufinancovatelná.

Řešíte doma i tuto otázku? Finanční připravenost na život profíka?
Děláme pro to jisté kroky, které však ještě nemůžu zmínit. Věřím, že uděláme vše pro to, abych se v budoucnu mohl golfem živit tak, že hned od úvodu nebudu muset řešit finance. Bral bych to jako obrovský benefit. Je jasné, že peníze českému golfu chybí, hlavně tomu profesionálnímu, ale já nechci být svázán tím, že musím dát cut nebo skončit ve dvacítce, abych mohl letět na další turnaj. Určitý stres je asi nevyhnutelný, ale chtěl bych ho co nejvíce eliminovat. Jasně, i u nás na turnajích nebo na nižších sériích se dají vydělat slušné peníze, lepší než je třeba průměrný plat u nás, ale ten život golfisty je tak drahý, že to prostě nestačí.

Souhlas s cookies

Pokud vám nevadí, že pro měření návštěvnosti používáme Google Analytics, zavřete tuto hlášku.

Souhlasím, zavřít potvrzení