Díky zranění jsem zjistil, že bez golfu nemohu žít, říká Ráža

Filip Ráža

Byl jedním z pěti českých amatérů na letošní Prague Golf Challenge a především v druhém kole zanechal velmi dobrý dojem. Stále ještě šestnáctiletý Filip Ráža prokázal, že umí skórovat, ale také, že ještě potřebuje nabrat zkušenosti, aby se vyvaroval někdy zbytečných chyb.

První kolo nezvládl v hlavě. Po solidním startu přišlo triple bogey na čtrnáctce, Filipově ten den páté jamce, a už to jelo. Další chyby, včetně dvou dabláčů na druhé devítce, měly za následek kolo za 81 ran (+9).

V pátek ale dorazil na hřiště Prague City Golf jiný Ráža. Uvolněný, odhodlaný si druhou rundu především užít a dokázat, že umí hrát golf. Dařilo se mu to celý den, v jednu chvíli byl dokonce tři rány pod parem, pod kterým se o ránu držel ještě po sedmnácti jamkách.

Pak ale přišla jediná větší chyba dne, pro řadu českých golfistů dobře známé trápení kolem greenu zbraslavské osmnáctky a kvůli druhému tripláči v turnaji dohrál za 74 ran (+2).

Přesto se na svět kolem sebe nemračil.

"Do druhého kola jsem šel s klidem, protože první mi prostě nevyšlo. Ale věděl jsem, že na ty hráče mám, takže jsem byl od první jamky pozitivní. Cítil jsem dobře švih, ale nenapadalo mi tam tolik puttů. Mohlo to být ještě lepší," říká Ráža, který zahrál během dvou kol celkem osm birdie, přesto skončil jedenáct ran nad parem na děleném 145. místě.

Filip Ráža (foto: Ladislav Adámek)

V jeho věku rozhodně žádná tragédie, vždyť coby student druhého ročníku gymnázia oslaví 7. června teprve své 17. narozeniny. I to je podle něho důvod závěrečného zaváhání: "Na konci se stalo, co se stalo. Ještě bohužel nemám dost zkušeností, abych zde mohl hráčům férově konkurovat."

"Myslím si, že hru na to mám. To jsem viděl už ve cvičných kolech, která jsem chodil se zahraničními hráči, když dva z nich už hráli na European Tour. A necítil jsem rozdíl v ničem, jenom potřebuji více a více hrát, aby se hlava vytrénovala. A pak to bude lepší," věří Ráža.

Ten má za sebou těžký půlrok. Na jednom z posledních loňských turnajů ve Skotsku si během prvního kola natrhl úpon v levém rameni. Dva měsíce nemohl dělat vůbec nic, a až pak začal s lehkým tréninkem.

V polovině listopadu tak mohl vzít konečně do ruky hole, i když na plný švih to ještě nebylo. Pokračoval v regeneraci, vrátil se k práci v posilovně. Tvrdě dřel na svém návratu, který se začal blížit v polovině prosince, kdy vyrazil trénovat na Floridu.

"Tam začala nejlepší předsezónní příprava za můj dosavadní golfový život," říká zpětně s tím, že pokračovala dvěma soustředěními s Českou golfovou federací v Abú Zabí a ve Skotsku a drilem v Itálii.

Prvním turnajem v novém roce pro něho bylo MM Francie do 18 let, kde ještě neprošel cutem. Koncem dubna už se však zaskvěl na první letošní akci Raiffeisenbank Czech Golf Amateur Tour na Kaskádě, kde zvítězil.

I proto měl ve spojení s dobrým pocitem z tréninkových kol před Prague Golf Challenge možná až příliš velká očekávání, která spláchla první kolo: "Hrát takto velký turnaj jako třetí v sezoně je psychicky náročné. Určitě jsem byl pod tlakem. I když je takový turnaj jednou do roka v půlce sezony, tak je tam velký tlak. O to více na začátku... Myslím, že kdybych měl za sebou o tři čtyři více turnajů, tak by obě kola mohla vypadat, jako to druhé. Bylo to v hlavě."

"Celkově ale můžu mluvit jenom pozitivně. Vím, že ten výsledek je špatný, o tom žádná, ale když budu pokračovat v tom, co dělám, tak si myslím, že se sem časem mohu v pohodě dostat. Je to jenom o píli a o tom, hrát co nejvíce podobných turnajů. Když ho hraji jednou za rok, tak je to vždy trochu šok," nezastírá jeden z talentů českého golfu.

Na zbraslavském turnaji startoval už před dvěma lety v roce 2017, tehdy díky červencovému termínu akce jako patnáctiletý. Se skóre +5 dopadl o jedenáct míst lépe než letos. Od té doby ale neprožil golfové období, o kterém tehdy snil. Dokumentuje to i výsledek z loňské D+D REAL Czech Challenge, kde skončil s +22 mezi posledními. 

"Dva roky jsem se trochu trápil, nevěděl jsem, co a jak. Ještě před tím zraněním jsem se sám sebe ptal, kam se můj golf vlastně ubírá. Vím, co tomu dávám a co tomu obětuji, ale furt mi to nešlo, jak bych si představoval. Jak přišlo to zranění, tak jsem si ale uvědomil, co chci dělat. Že bez toho nedokážu žít a že mi ta píle chybí," prozrazuje a potvrzuje, že se opět ukázalo, že na všem zlém je i něco dobrého.

Filip Ráža (foto: Ladislav Adámek)

Nyní ho čekají další dva  klíčové nejen životní, ale i golfové roky. Po dostudování na gymnáziu se rozhodne, jakou cestou, pokud bude golfová, se vydá. Jestli tou americkou, nebo domácí českou. 

"V létě si chci poslat přihlášky do Ameriky, protože to je ideální čas, a uvidím, co přijde. Nejsem si ale jistý... Vím, že chci dělat golf, ale nevím, zda je Amerika pro mě stoprocentní cesta," nepředbíhá Ráža, co bude dál.

Rozhodně už nyní nesní o tom, že by chtěl prožít americký sen: "Někomu to sedne a pomůže, ale nechci na to nyní vsadit všechno. Až si budu jistý, tak se rozhodnu, ale do té doby klidně radši zůstanu rok doma."

"Uvidíme, jak budu hrát letos a za rok, jak mi golf vlastně půjde. Teď mi jako ideální cesta pro mě přijde po střední škole vyrazit na Pro Golf Tour a na té vydržet, než se dostanu sem. Na Challenge Tour."

Souhlas s cookies

Pokud vám nevadí, že pro měření návštěvnosti používáme Google Analytics, zavřete tuto hlášku.

Souhlasím, zavřít potvrzení