Večírky a nula na účtu. Teď chce Francouz dokázat, že patří mezi elitu

Pětatřicetiletý rodák z Bayonne začínal coby profesionál na evropských rozvojových sériích. Z třetiligové Alps Tour se probil o stupeň výš na Challenge Tour, kde vyhrál v roce 2007 finálový turnaj, a zajistil si tím kartu na European Tour.

Snový scénář. Jenže už po první sezóně v nejlepší evropské soutěži Francouzovi do zpěvu moc nebylo.

"Vydělal jsem kolem 350 tisíc euro, jenže po zdanění a výdajích z toho moc nezbylo. Vůbec jsem nekoukal na stav bankovního účtu. Vůbec. Pak jednoho dne přestala fungovat kreditka a já řval na bankovního poradce, proč nefunguje?!" odhaluje v úvodu blogu pro European Tour Lorenzo-Vera.

"Řekli mi, že nemám na účtu žádné peníze."

"Tak jsem se snažil procházet cuty, abych peníze vydělal zpět. Marně. Udělal jsem spoustu chyb," pokračuje.

Zákonitě musel přijít pád. V roce 2011 přišel Francouz o kartu European Tour a další tři sezóny se potloukal po turnajích Challenge Tour s bídnými výsledky.

"Trápil jsem se v sezónách 2011, 2012 i 2013. Hrozně moc. V sezóně 2013 jsem skončil na Challenge Tour skoro poslední a měl ve Francii sekeru skoro 400 tisíc euro kvůli špatným rozhodnutím, večírkům a taky proto, že jsem byl k lidem kolem sebe dost velkorysý," popisuje Lorenzo-Vera.

"Byl jsem úplně ztracený. Vzpomínám si, jak jsem doma seděl na gauči a v televizi běžel turnaj, ve kterém se dařilo Davidu Horseymu. Jak může tenhle chlap hrát tak dobře? Vždyť jsem jeho a mnoho ostatních porážel," řval tehdy u televize.

Pak mu otevřela oči přítelkyně. "Protože je lepší než ty. Ty tu sedíš na gauči, zatímco on hraje na European Tour, takže je lepší."

"Tohle mi řekla žena, která o golfu neměla ani páru. Ale měla pravdu. Byl jsem na dně, ale tohle byl okamžik, od kterého jsem se chtěl odrazit," líčí Francouz.

"Požádal jsem bratra, jestli by mi pomohl a nosil hole v kvalifikační škole. Šlo nám to spolu. Ve finálové fázi jsem došel na poslední jamku čtvrtého kola, měl jsem jedinou ránu k dobru na cut. Trefil jsem fairway, střed greenu, ale měl před sebou lomený putt přes brejk."

"Řekl jsem bráchovi, že to zachipuju sand vedží. On se obrátil a řekl: Ne, zaputuješ to čtyři metry doprava."

"Začali jsme po sobě trochu štěkat. Pak mi řekl, že mi sand vedže zlomí, takže to zahraju putterem. Zahrál jsem to půl metru od jamky, doklepl do paru a prošel cutem. Po tomhle momentu mi brácha řekl, že se takhle nemůžu předvádět, že mám jen hrát," přibližuje důležitý okamžik kariéry Lorenzo-Vera.

Do finálové fáze se přitom Lorenzo-Vera dostal jen díky odhlášení Milese Tunnicliffa. Vera byl první náhradník. "Vděčím mu za to. Bylo to šílené štěstí, ale to prostě občas potřebujete," říká Vera.

Výsledkově stoupal vzhůru, ale klíčové okamžiky turnaje nezvládal. Tak jako ve Valderramě v roce 2016, kde vedl, ale nakonec obsadil až šesté místo.

Pak se potkal s psycholožkou Meriem Salmi.

"V tu chvíli jsem si to neuvědomoval, ale měl jsem v hlavě spoustu věcí, které jsem potřeboval pochopit předtím, než začnu přemýšlet o golfu. Věděl jsem, že je se mnou legrace, že dokážu lidi bavit na večírku, ale pak jsem si uvědomil, že jsem víc než jen bavič," tvrdí.

Od té doby je francouzský golfista sebevědomější, což se projevuje na hřištích. Pronikl do elitní stovky světového pořadí, aktuálně je na 65. místě a má možnost hrát turnaje s nejlepšími hráči světa. Jako je ten v Mexiku.

Celý blog Mika Lorenza-Very si můžete přečíst zde.