Johnsona v saku přemohly emoce. "Splnil se mi sen," přiznal v slzách

Dustin Johnson

Dustin Johnson není žádná plačka a emoce, a to ani na jednu stranu, nedává prakticky nikdy najevo. V neděli to ale dostihlo i jeho. To když si v Augustě poprvé v životě oblékl zelené sako. Oči se mu třpytily, nemohl mluvit... Ukázal, co pro něj vítězství na Masters znamená.

Ještě přímo na hřišti to byl stále ten neuvěřitelně kamenný DJ, který slaví tak maximálně zaťatou pěstí, a když se rozčílí, tak vrátí hůl do bagu s nepatrně větším nápřahem... Ale zase ne až tak moc, však ho znáte.

Když proměnil v neděli v Augustě svůj závěrečný putt, díky kterému zvítězil s rekordním skóre -20 o pět ran před Cameronem Smithem, na okamžik zatnul pět, usmál se, objal svého kedíka. A to bylo vše.

Zatímco jeho mladší bratr Austin, kterého první hráč světa využívá jako caddieho, se prakticky okamžitě rozbrečel, Dustin stál a čekal, až jeho spoluhráči z flightu dohrají své putty. V klidu, jako by se nic nestalo.

Jenže ono se stalo. DJ právě vyhrál své první Masters, druhý major v kariéře. "Ani to vážně s Johnsonem nezamává?" ptali se mnozí.

Zamávalo.

To když si konečně poprvé v životě oblékl zelené sako a s mikrofonem v ruce měl mluvit o tom, co pro něho triumf na nejslavnějším golfovém turnaji světa znamená. Přemohlo ho to, až když to měl vyslovit nahlas.

"Splnil se mi sen. Jako dítě vždycky sníte o tom, že budete šampionem Masters," zvládl ještě DJ vyslovit, než do jeho krku dorazil obří knedlík a oči se konečně začaly třpytit. "Je těžké mluvit," vysoukal ze sebe.

Snažil se to rozdýchat, ale nešlo to. Stál na greenu, chtěl odpovídat na otázky, ale prostě to nešlo. Johnson chtěl držet stavidla svých emocí zavřená, ale to se neslučovalo s tím, mluvit o tom, co právě dokázal.

Až později, už bez televizních kamer, byl schopný s novináři souvisle mluvit: "Dobře, myslím, že jsem dokázal, že jsem v neděli schopný dotáhnout na majoru vedení. O to více v těžkých podmínkách."

"Už jsem o tom v mysli trochu pochyboval, protože už jsem v té situaci několikrát byl. Až zase povedu, zvládnu to na majoru, nebo ne? Sám sobě jsem konečně potvrdil, že na to mám. Že to dokážu," dodal.

Přestože měl před finálovým kolem náskok čtyř ran, úplně samozřejmé to v neděli v Augustě nebylo. Po dvou bogey v úvodu už vedl pouze o ránu, pak se však oklepal, náskok opět zvýšil a nakonec dominoval.

A mohl ukázat celému světu, že není pouze golfovým robotem bez emocí.

Že je člověk jako každý jiný.

Souhlas s cookies

Pokud vám nevadí, že pro měření návštěvnosti používáme Google Analytics, zavřete tuto hlášku.

Souhlasím, zavřít potvrzení