Bývalý kedík Spilkové už opět nosí hole! Konečný je po těžké autonehodě zpátky na LET
Jeho úsměv je doslova nakažlivý. A to jak pro hráčky, kterým zrovna nosí hole, tak všechny okolo. Když tak loni v létě obletěla golfový svět zpráva o tom, že měl Martin Konečný v Praze vážnou autonehodu, byl to pro všechny o to větší šok. Oblíbený kedík je ale po roce už zpět na místě činu. V tomto týdnu v Berouně, kde se hraje Tipsport Czech Ladies Open, další turnaj ze série Ladies European Tour.
Autor: Honza Fait, 27.06.2026 16:40
Uprostřed teplého loňského léta to bylo jako nečekaný blesk z nečekané bouřky. Když člověk viděl fotografie zdemolovaného auta, skoro se mu nechtělo věřit, že Martin Konečný vyvázl "jen" s několika zlomeninami. Naštěstí to byla pravda, rok se s rokem sešel a už se jedná pouze o vzpomínky.
A v Martinově podání o vyprávění plné jeho typických úsměvů.
"Bylo 10. července. Jel jsem do Vinoře, kde trénuji své klienty, když mám mezi turnaji volno. Byl to čtvrtek, brzy ráno kolem osmé hodiny. Udělalo se mi špatně, v autě jsem omdlel a naboural jsem podle policistů v 70kilometrové rychlosti do stěny domu," popisuje okamžik, který mu život nakonec nezměnil, ale na pár měsíců naprosto obrátil.
Nikomu dalšímu se naštěstí nic nestalo, ale Martin konečný blízké setkání s cihlovou stěnou odnesl pořádně.
"Nic si z toho nepamatuji. Probral jsem se až v nabouraném autě. Bylo to hrozné. Cítil jsem, jak mě bolí ruka a noha. Naštěstí byli v okolí lidé, kteří mi okamžitě začali pomáhat a zavolali záchranku. Ta tam byla strašně rychle, i když v tom stavu nemáte vůbec ponětí o čase. Doktoři mi dali něco na bolest, a když mě naložili do sanitky, tak mě uspali a já se probudil až v nemocnici," popisuje nastalou situaci.
Možná o ní sám ví více z vyprávění, než co by si sám pamatoval. Když se v nemocnici probral, bylo mu oznámeno, že jde na operaci. Ta přitom byla jeho vůbec první v životě a rovnou pořádně komplikovaná.
"Měl jsem otevřenou zlomeninu stehenní kosti, prostě kost ven. Bohužel jsem to viděl, měl jsem tehdy kraťasy a ten první pohled si moc dobře vybavuji... Ono mě to ani v tu chvíli tolik nebolelo, jak jsem byl asi v šoku a v těle byl adrenalin. Do té doby jsem nic zlomeného neměl a najednou takové věc," kroutí hlavou.
Chirurgové ve vinohradské nemocnici mu během pětihodinové operace spravili jak ruku, tak nohu. V té má tak dnes šest šroubů a v ruce čtyři. Svým způsobem je za to dnes vlastně rád.
Všechno mohlo dopadnout mnohem hůře.
"Naštěstí jsem jel ve Volvu V90, to mi asi zachránilo život. I policisté mi říkali, že je klika, že jsem měl takové auto, že kdybych jel v jiném, tak jsem tu už nemusel být. Předtím jsem měl starého bavoráka a v něm bych dost možná podobný náraz nepřežil."
Na Vinohradech byl po operaci skoro měsíc, po kterém se přesunul do rehabilitačního centra v Říčanech. V září se ale vrátil zpět na Vinohrady na druhou operaci, při které mu vzali kousek kosti z pánve a udělali mu z ní štěp do stehenní kosti, kde mu naopak kus kosti chyběl. Následně se přesunul zpět do Říčan.
"Kompletně se vším všudy jsem byl v těch dvou zařízeních pět měsíců. Domů do Nových Pitkovic jsem se poprvé od té nehody dostal začátkem prosince. Nebýt tak dlouho doma je opravdu strašný pocit, protože na pokojích často nejste sám, v hlavě spousta myšlenek... Těžký," nezastírá.
Sám připouští, že psychicky to zvládnout bylo často mnohem náročnější, než fyzicky: "Od začátku mě zajímalo, jestli ještě budu moci hrát golf a kedit. Oni mi ale nemohli říct žádné predikce, kdyby se náhodou něco nepovedlo, tak aby mi nedávali planou naději. Bylo to pro mě psychicky náročné, ale v hlavě jsem si to nastavil tak, že to dám."
A dal to. Jak díky svému odhodlání, tak neuvěřitelné podpoře nejen od rodiny, ale i svých kamarádů a známých v golfovém světě.
"Měl jsem obrovskou podporu od ostatních kedíků, ale i hráček a hráčů. A to jak z Evropy, tak Ameriky. Zprávy mi posílaly i hráčky, pro které jsem ani nikdy hole nenosil, jako třeba Cheyenne Woods. Byla to opravdu neuvěřitelná podpora od celé komunity, které si velmi vážím."
Nešlo přitom pouze o podporu verbální, ale také finanční. Kamarád Don Bavaro pro něho založil se svou rodinou sbírku na serveru GoFundMe (více zde), aniž by o ni žádal nebo o ní vůbec věděl.
"Jednoho dne mi zavolal s tím, že pro mě má překvapení. Že když budu nějaký čas pryč a nebudu si moci vydělávat peníze, tak že by mi chtěli přispět. Když jsem se tam tehdy poprvé podíval a už tam byly vybrané nějaké peníze, tak jsem se rozbrečel. Byl jsem z toho naměkko, bylo to něco neskutečného," říká Martin Konečný otevřeně. "Je vidět, že jsme jedna velká rodina. Já se zde cítím jako doma. A je jedno, jestli jste hráčka, kedík nebo někdo ze staffu. Všichni se snaží pomáhat všem a to je nádherné. Je to fajn pocit, že se má člověk o co opřít," dodává.
Vybralo se přes 10 tisíc dolarů a mezi dárci byli mimo jiné již zmíněná Cheyenne Woods, Sandra Gal, Eva Koželuhová, Kateřina Vlašínová, Klára Kuchařová, Tereza Melecká, Stanislav Matuš, Jakub Mareš, Michal Pospíšil, Petr Němeček nebo aktuálně druhá nejlepší hráčka světa a v minulosti také šampionka z Berouna Jeeno Thitikul.
"Obrovsky mi to pomohlo. Samozřejmě, že mám nějaké pojištění, ale pokus o co nejrychlejší návrat do normálního života je trochu nákladný," potvrzuje Martin s tím, že hodně mu začátkem tohoto roku pomohl fyzioterapeut Petr Routner, díky kterému mohl kedit už v březnu. Jinak by to bylo o několik měsíců později.
Do února přitom chodil o berlích, pohyboval se především po baráku a jezdil po rehabilitacích. Od února už ale začínal fungovat normálně a poohlížel se tak po práci, protože od doktorů dostal zelenou i k tomu, že by mohl dělat znovu práci caddieho.
"Přes známé jsem se dostal k Francouzce Adele Cernousek (více o ní jsme psali zde), jejíž jméno mi samozřejmě přišlo povědomé, ale původně jsem ani nevěděl, že mluví česky. Dohodli jsme se na turnaj LPGA v Mexiku, který se nám povedl, dali jsme cut a skončili v páté desítce," popisuje svou první práci od vážné nehody.
Martin Konečný s Pranavi Urs na turnaji v Maroku, kde obsadili dělené 17. místo (foto: Tristan Jones / LET)
Jenže tím zatím jejich spolupráce zhasla, protože Martin aktuálně nemá platná víza do Ameriky. A tak se vrátil na Ladies European Tour, kde nejprve strávil tři týdny v Německu, Maroku a Francii s Indkou Pranavi Urs, než mu kamarádi z Irska pomohli najít možná další dlouhodobější "zaměstnavatelku" Aine Donegan
S ní vyrazil poprvé na hřiště v minulém týdnu v Holandsku a i přes zdravotní problémy irské hráčky, když si z předešlé dovolené přivezla na turnaj zablokovaná záda, dali společně cut.
"Vypadá to dobře. Máme spolu na golfu dobrý vztah, věci zatím fungují a to i po lidské stránce. Cítím, že by to konečně mohlo být po delší době trochu na dýl. A třeba se společně dostaneme do Ameriky. To je nyní můj cíl. Najít hráčku, kterou by mohla být Aine, a dostat se odsud do Ameriky. Jako to bylo třeba s Klárou," vzpomíná na své bývalé angažmá u historicky nejúspěšnější české golfistky Kláry Davidson Spilkové.
To už je ale minulost, stejně jako loňský červenec. Martin Konečný se chce v současnosti dívat hlavně do budoucnosti: "Už můžu žít skutečně plnohodnotný život. Byl jsem si už odpálit i pár balonů, ve fitku zvedám normálně závaží, všechno je v pohodě. Když jsem unavený, tak trochu kulhám, ale to je tím, že je levá noha malinko kratší. I to by si ale mělo časem v pánvi sednout."
"Vždy jsem se hodně honil za prací. Práce, práce, práce. Od té doby, když mám dva týdny volno, tak si prostě udělám volno. Dám si třeba pár tréninků s klienty, ale nějak více to nehoním a více si užívám života. Myslím, že každý člověk trochu přibrzdí, když se mu stane něco podobného," uzavírá Martin Konečný.