Na golfový rok snů stále čekám, přiznává Filip Mrůzek po nejlepším startu sezony v kariéře

Na chvíli se usadil i v čele celkového pořadí Order of Merit, kde mu aktuálně patří 2. místo. Pět nejlepších hráčů na konci sezony pak získá kartu na HotelPlanner Tour, dříve Challenge Tour. V úterý čeká Mrůzka další turnaj PGT v Haugschlagu…

Filipe, opravte mě, jestli se pletu, ale myslím, že vstup do letošní sezony se řadí k vašim nejlepším v kariéře?
Je to tak, nepletete se. Takový začátek sezony s tak konzistentními výsledky jsem ještě neměl. V zimě jsem sice dlouho nehrál, protože jsem neměl nikam kartu, ale to se změnilo, když jsem loni získal kartu na Pro Golf Tour. No a začátek zimy je z mého pohledu úplně super. Jsem rád, že hraju tak dobrý golf hned od začátku roku.

Co se změnilo ve vaší hře?
Možná to bude znít divně, ale řekl jsem si před letošním rokem, že to poslední, co budu řešit, je golf. Za ty roky, co hraju, se o moc víc už zlepšit ani naučit nemůžu. Chtěl jsem ale posílit svou mentální stránku, abych dokázal prodat silný golf, který v sobě mám.

Takže jste spíš ladil nastavení hlavy?
Je to tak. Jsou dny, kdy funguje golf, kdy máte délku ran, nebo vám padají putty, ale nikdy ne všechno najednou podle představ. To ale asi ani nejde. Důležité ale je udržet se v pohodě, hrát jednoduše a pak zahrajete pěkná čísla. Musí šlapat všechno. Když budu dobře švihat, pomůže to také psychicky. V zimě jsem neřešil nic z techniky. Prostě nula. Řekl jsem si, že budu věřit tomu, co umím. Pracoval jsem s mentálním koučem na tom, abych hrál jednoduchý a silný golf a neřešil, kde jsem, na jakém hřišti, na jakém turnaji. V golfu platí, že největším soupeřem jsem stejně vždycky jen já sám sobě.

Dobrou jste měl ale už druhou půlku loňské sezony. Cut na Czech Masters, vítězství na Czech Open, pětkrát cut na Challenge Tour…
Beru to tak, že co bylo, to bylo. Ještě v mé kariéře nebyla sezona, po které bych si řekl, ty jo, to byl rok snů. Tak doufám, že takový rok mě teprve čeká, jen si netroufám říct, kdy to bude. Ale je fakt, že už loni jsem hrál konstantně, věřil si, hra fungovala od A do Z. Jsou dobrá kola, kdy jdete v paru, jindy zahrajete devět pod par, ale když hrajete stále pod par, přinese to výsledky. Pro mě je důležité, když hraju to svoje, užívám si to a nejsem pod tlakem ze všech stran. Jsem ale hlavně rád za to, že můžu dělat to, co mám rád od mala, že můžu hrát golf jako svou práci. To už líp nejde.

Vlastně jediným nepovedeným okamžikem letošní sezony byl hned úvodní turnaj Pro Golf Tour v Turecku. Co se tam stalo?
Tam to nebylo ani tak o golfu, jako spíš o přežití. Ráno bylo sedm stupňů pod nulou, vítr 40 kilometrů za hodinu. Byl to turnaj o přežití, tam šel golf stranou. Byly jamky, kde jsme nedopálili proti větru ani na fairway. Tam šlo o to nedostat zápal plic a dohrát to nějak normálně. Poprvé v životě jsem si říkal, že v tomhle hrát golf je blbost, že je to o zdraví.

Další turnaje ale už byly o něčem jiném. Přišlo i první vítězství v Egyptě…
Jak říkám, krásný start. Vítězství chutnalo skvěle. Těch pět berdíků, které jsem v závěru finálového kola zahrál, to bylo skvělé. Ani jsem nekoukal na online skóre, protože by to stejně v tu chvíli bylo jedno. Hrál jsem to svoje a jsem moc rád, že se mi konečně povedlo vyhrát i na takové tour. Není jednoduchá. Dřív na Pro Golf Tour stačilo zahrát pár ran pod par, teď jsem vyhrál s výsledkem -21, takže musíte zahrát sedm ran pod na kolo. To už musíte hrát opravdu dobře, to není náhoda. To už je o tom, jestli jste fakt dobrý, nebo ne. Úroveň Pro Golf Tour se hodně posunula, je jen o malinko nižší než na Challenge Tour. Je to pro mě super příprava na turnaje, které mě letos ještě čekají.

Jaké turnaje budou?
Od zítřka hraju další podnik Pro Golf Tour v Haugschlagu a pak mě ještě čeká turnaj v St. Pöltenu. Do Španělska na Challenge Tour se ještě nedostanu, jsem až nevím kolikátý náhradník, takže to neřeším. Začnu na Challenge Tour od Dánska a uvidím, jak se nastartuju tam. Dveře mám otevřené i proto že mám karty na Challenge Tour i na Pro Golf Tour. Udělám maximum, aby z toho byl nejlepší rok, co může být.

Co se musí stát, aby to opravdu ten nejlepší rok byl?
Jednu takovou metu pro letošní rok jsem si dal. Chtěl bych se dostat na The Open.

Kudy a jak tam vede cesta?
Tím prvním je, že se musím ve světovém žebříčku posunout do TOP 800. Dřív to bylo TOP 1000. Myslel jsem, že už tam budu, protože jsem na 935. místě, letos se to ale změnilo, takže do 26. května se musím posunout do první osmistovky. Pak se můžu přihlásit do finálové kvalifikace na Open hrané v červenci v jednom dni na 36 jamek. Zahrát si The Open, to by bylo splnění největšího snu. Pro mě je to společně s Masters největší turnaj, co je.

Komentáře

Přihlaste se a můžete přidat komentář.