Obrovská radost, další motivace. Šampion Pavouček si chválí agresivnější nastavení mysli
Dominik Pavouček v tomto týdnu dosáhl na Pro Golf Tour na své první velké mezinárodní profesionální vítězství. Po dramatickém play-off ovládl nizozemské Stippelberg Open a dodal si motivaci do další golfové práce. A třeba si ještě vytvořil šanci do závěru sezony na okruhu, kde si pět nejlepších hráčů uhraje kartu na další sezonu HotelPlanner Tour.
Autor: Honza Fait, 29.08.2026 14:25
Pavouček se po vítězství posunul o jedenáct míst na 23. pozici a jen potvrzuje, že je letos nejlepším českým hráčem na pro Čechy populárním profesionálním okruhu. Zbývá už sice odehrát jen tři zářijové turnaje v Belgii, ale na nich bude možné získat přes 15 000 bodů. Pavouček jich má na svém kontě aktuálně 11 166 a na elitní pětku jich ztrácí něco málo přes devět tisíc.
Mohl na tom být přitom klidně lépe. Po vydařeném vstupu do sezony se ale v posledních dvou měsících spíše trápil a zdálo se, že to nejlepší má letos za sebou. Poté ale přišly tři dny v golfovém klubu Stippelberg, které všechno změnily.
"První dva dny se nesly ve znamení dvou čistých skórkaret, což mě velmi mile potěšilo. Letos jsem si dal za cíl, že budu hrát agresivněji a pokusím se co nejvíc skórovat, což se mi v prvních dvou třetinách sezony dařilo. Ale s tím přišly také chyby, na které jsem v minulých letech úplně nebyl zvyklý, občas v podobě nějakého sněhuláka a podobných čísel," přiznává Pavouček.
Až do minulého týdne měl letos na Pro Golf Tour na svém kontě deset odehraných turnajů. V prvních šesti neskončil nikdy hůře než na děleném 23. místě, když si navíc na německém VcG Köln Open vyrovnal své maximum na okruhu děleným čtvrtým místem. V posledních čtyřech případech si ale ani jednou nezahrál finálové kolo!
"Na turnaj jsem přijel po delší sérii, kdy se mi tolik nedařilo. Musel jsem odstoupit z turnaje kvůli boleti žeber, pak jsem měl diskvalifikaci ohledně pravidel se stavěním míčku, která jsem myslel, že znám. A poté přišly dva minuté cuty," popsal své dlouho nepovedené letní měsíce.
Podle jeho vlastních slov to už ale v minulém týdnu na Mono Gelpenberg Open, prvním ze dvou nizozemských turnajů, bylo lepší: "Na posledním turnaji už se forma řekl bych lehce vracela, ale pořád jsem si na hřišti úplně nevěřil. Nepodával jsem sebevědomý výkon ani z týčka, což bych řekl, že je moje aktuální dominanta. Jediné, co fungovalo celou dobu nepřetržitě, bylo puttování a krátká hra."
Do turnaje v Bakelu vstoupil dvěma čistými rundami, ve kterých k parům přidal v prvním případě tři berdíky a ve druhém dokonce pět. A sám Pavouček si myslí, že na tom mohl být ve druhém kole ještě lépe.
"Měl jsem tam ještě pár kratších puttů, které jsem neproměnil, ale cítil jsem, že forma se zlepšuje a zlepšuje. Do finálového kola jsem nastupoval se ztrátou tří ran na vedoucí kluky. Ale nepřipouštěl jsem si nějaký tlak. Netlačil jsem na sebe ve smyslu toho, že musím co nejvíc skórovat, abych měl šanci vyhrát," popisuje své rozpoložení před čtvrtečním finálovým kolem.
S čím do něj tedy šel? "Mým cílem bylo hrát stejně klidnou hru, jako jsem hrál doposud. A uvidíme, co se stane. Na první devítce jsem šel minus tři a přesně jak jsem si naplánoval, bylo to velmi klidné. Měl jsem tam šance, které jsem neproměnil, nějaké šance jsem proměnil, ale obecně to byl velmi kvalitní a vyrovnaný výkon."
Na začátku druhé devítky ale přišla dvě nepříjemná zaváhání, která se v jednu chvíli mohla zdát jako osudová. Po dvou bogey na jamkách 10 a 11 klesl z děleného prvního místa na třetí a pozadu byl z ničeho nic o dvě rány.
"Na desítce přišla drobná chybička, ale dobrý up and down a nakonec z toho bylo jen bogey. Na jedenáctce přišlo druhé bogey, paradoxně teprve druhé bogey v turnaji, když jsem dal trojputt. To mě uvedlo do takové lehké nervozity, ale díky práci s mentálním koučem Jakubem Marešem, se kterým spolupracuji už rok, se mi podařilo se vrátit zpátky a dát si šanci bojovat o titul."
O ten v závěru kola bojoval už pouze se dvěma hráči, se kterými šel ve finálovém flightu. Nejlépe na tom byla tři jamky před koncem Alexandr d’Aurelle de Paladines, který se skóre -13 vedl o dvě rány před Pavoučkem a Belgičanem Yentem van Dorenem.
"S Alexem jsme kamarádi, a když jsme šli po fairwayi šestnácté jamky, tak jsme se bavili na téma play-off. On říkal, že ho docela má rád, že i když je nervózní, tak že má rád ten pocit rozehrávky. Já mu zase říkal, že jsem play-off hrál asi pětkrát v životě a vždy ho vyhrál. Individuální pak vždy berdíkem," popsal prohozená slova z šestnáctky Pavouček. "Alex tak na závěr naší debaty prohodil, že by se nechtěl se mnou do play-off dostat."
Jenže přesně to se nakonec stalo. A mohl si za to pouze sám. Bogey na šestnáctce a další ztráta rány na závěrečné osmnáctce dala šanci soupeřům. Pavouček ji využil jen tak napůl, když sice neztratil, ale ani žádnou ránu nezískal a byl tak s Francouzem na stejném skóre. Belgičan pak kvůli bogey na sedmnáctce ze hry o titul vypadl.
"V play-off jsem kompletně změnil taktiku na osmnáctou jamku, kde jsem do té doby v turnaji vždy volil z týčka dvojku železo. V play-off jsem si ale řekl, že budu agresivnější, že hra z týčka byla vždy moje silná stránka a sáhl jsem tedy po minidriveru, protože na klasický driver tam nebyly metry," říká Pavouček.
Ten tedy s agresivním nastavením mysli vyrazil za vítězstvím. A vyhrát mohl už na druhé jamce play-off, kdy jeho soupeř skončil ve vodě. Vytvořil si sice po skvělé druhé ráně ze 160 metrů šanci na záchranu paru, ale na to se český profík ohlížet nechtěl. Stále chtěl být agresivní a sám rozhodnout. A to mu v tu chvíli nevyšlo.
"Rozhodl jsem se neohlížet se na to, jak leží on. Bohužel moje rána byla o trošku delší, asi to bylo adrenalinem, a zahrál jsem ránu do velmi těžké pozice za green. A oba jsme odešli z greenu s bogey a šli znovu na odpaliště osmnáctky," popsal první nevyužitou šanci.
Podle vlastních slov byl celé play-off o krok vepředu, ale kvalitní drivy nedokázal s wedgí v ruce využít k rozhodujícímu puttu. Když o vítězi nerozhodla ani čtvrtá nadstavbová návštěva osmnáctky, šlo se na třípar devítky. A ten určil vítěze hned na první pokus.
"Ten třípar měl 120 metrů a hrálo se na částečně poloostrovní green. Pin pozice byla extrémně těžká. Za jamkou byly asi jen čtyři metry greenu, po kterých na vás čekal bunker, a před greenem byla voda. Rozhodl jsem se hrát přímo na vlajku, zahrál jsem skvělou ránu, lehce dlouhou na foregreenu a čekal mě čtyřmetrový putt, který jsem proměnil," popsal Pavouček zatím životní golfový okamžik.
Kromě trofeje pro vítěze a body si došel také pro příjemný šek na 5833 eur, v přepočtu na zhruba 140 tisíc korun. Jeho hlavní odměnou z turnaje je ale něco úplně jiného: "Mám obrovskou radost. Dodává mi to motivaci pracovat dál a dokazuje mi to, že to, co dělám, tak momentálně dělám dobře. Věřím, že v brzké době přijde víc titulů."
