I špičkový profesionál umí zahrát 12 ran na jediné jamce. Tragédii pak proměnil v komedii
V hereckém kumštu se říká, že komedie je tragédie plus přidaný čas. Platí to nejspíš i v golfu. Nebo aspoň Francouz Matthieu Pavon je toho důkazem. Druhé kolo turnaje PGA Tour RBC Canadian Open totiž tenhle 32letý Francouz zahájil doslova katastrofou, ale s odstupem času popsal své trápení na zahajovací čtyřparové desítce s velkým nadhledem a humorem. I když ho těch 12 ran, které na jamce potřeboval, muselo sakra bolet.
Autor: ak, 10.06.2025 14:24
Pavon má ve své sbírce po jednom vítězství na DP World Tour a loni také na PGA Tour, když triumfoval na Farmers Insurance Open. Úvodní kolo RBC Canadian Open zahrál v paru, což ho drželo ve hře o postup do víkendových kol.
Jenže stačila úvodní jamka druhé rundy a bylo po šancích. Francouz začal druhé dějství na čtyřparové desítce a odcházel z ní se skóre +8. Potřeboval na její zdolání 12 ran.
„C’est le golf. C’est la vie.“ To je golf. To je život. I tak se mohl Pavon ohlédnout za octuple bogey, které ho stálo postup. Najednou měl Francouz volný víkend a jak ho nejlépe využít, než tím, že se s nadhledem ohlédnout za onou katastrofou na desáté jamce.
Pavon to pojal jako golfovou instruktáž a návod, jak snadno zahrát na jamce dvanáct ran…
Podle Pavona se na to jde takto:
Krok 1: První rána. Pocit sebejistoty z týčka po brilantní rozcvičce. To pak pošlete drive skoro čtyřicet metrů vlevo do hlubokého roughu.
Krok 2: Míček je zabořený v roughu, ale je lákavé jít na green, i když hlásek v hlavě varuje: vrať se na fairway. Rozhodl jsem se do toho jít. Tráva mi zavřela hůl a míček skončil v lese mezi stromy.
Krok 3: Jsem mrtvý. Zkusím se vrátit na fairway, ale to se nepodařilo. Zase jsem v hlubokém roughu.
Krok 4: Teď už vím, co mám od roughu očekávat. Předvídám, že se mi hůl uzavře. Úspěch se nedostavil. Míč letěl přímo do vody.
Krok 5: Drop.
Krok 6: Skvělé rozhodnutí. Dropnul jsem si míček 60 yardů od jamky na mokrý povrch. Tlustá rána a míček je opět ve vodě.
Krok 7: Další drop.
Krok 8: Hlava přestala fungovat. Proč nezkusit znovu ránu ze 60 yardů místo toho, abyste popošli pár kroků a zahráli vaší oblíbenou ránu z 88 yardů. Výsledek? Zase "tlusťoch" a zase voda.
Krok 9: Další drop ze stejného místa. Začínám v tom už být dobrý.
Krok 10: Uvědomím si, že v bagu mi už zbývají jen dva míčky. Hraju chytře. Mířím doleva, abych se vyhnul svahu, který stahuje míčky zpátky do vody.
Krok 11: Konečně na greenu. Bože, to je skvělý pocit. Když se ohlédnu na odpaliště desítky, mám pocit, že klubovna není tak daleko. Ještě pohlídat putt, abych se ujistil, že to nebude trojputt, což není moc dobré pro statistiky.
Krok 12: Míček je uvnitř. Nejvyšší osobní skóre na jediné jamce v kariéře. Jdete na další odpaliště a musíte se štípnout. Ptám se caddieho, jestli to bylo deset. Odpoví mi, že dvanáct. Co dál? Třeba nasázet deset birdie za sebou. Proč ne? Dvě se mi povedla. Na třináctce mě ale vrátilo na zem bogey.
Tak takhle hrají dvanáct na jamce profesionálové…
Zdroj: golf.com
