Matuš prožil úžasné září, ale říká: Sezona ještě nekončí!

"Září je hodně hezký měsíc. Narodila se mi dcera Anička, získal jsem kartu na Challenge Tour… Prostě super," přiznal nám v telefonickém rozhovoru při své cestě domů z Castanea Resort Championship. Právě na něm Matuš stvrdil svůj postup do druhé evropské golfové ligy.

Během sezony ani jednou neminul cut, připsal si další vítězství a získal i vytouženou kartu. Sice trochu se štěstím, když mu ji svými senzačními výkony na Challenge Tour přihrál fenomén letošního roku na Pro Golf Tour Nicolai von Dellingshausen, ale na to se historie ptát nebude.

Nyní však ještě čeká hráče Prague Golf Teamu další výzva. Kvalifikační škola, na které by chtěl zkusit poskočit rovnou do té nejvyšší ligy – na European Tour. Je to sice trochu loterie, ale s Matušovou letošní formou není nic nemožné. I proto hlásí: "Sezona ještě nekončí!"

Kdy jste si uvědomil, že je to pravda a v příštím roce budete hrát Challenge Tour?
Poslední jamky a vlastně i celou druhou devítku už jsem si hodně užíval. Věděl jsem, že hráči, kteří mě ještě mohli teoreticky ohrozit, nehrají úplně nejlépe. Já navíc měl svou hru pod kontrolou, věděl jsem, že hraji dobrý golf. Cítil jsem, že by to mělo vyjít.

Takže to bylo bez nervů?
Úplně ne, ale bylo to fajn. Kluci, co hráli se mnou ve flightu, na tom byli podobně a já si s nimi sám pro sebe hrál jamkovku. Chtěl jsem je porazit. Byla to další motivace v tom kole, abych nezakrněl a nezačal hrát udržovací a špatný golf. Chtěl jsem navíc ještě trochu potrápit lídra, ale na druhé devítce jsem minul čtyři nebo pět puttů do dvou metrů. Z toho jsem trochu zklamaný, že jsem se na něho nedotáhl, ale i dělené druhé místo je senzační. Je to dobrý výsledek.

Vybavilo se vám během dne někdy rok staré finálové kolo stejného turnaje, ve kterém jste také bojoval o kartu na Challenge Tour, ale nakonec to nevyšlo?
Občas ano. Minulý rok jsem tím byl naprosto pohlcený, nevnímal jsem okolí a jenom jsem hrál. Bohužel mi to ale tolik nešlo. Tehdy jsem si to prohrál na druhé devítce, letos to bylo i díky zkušenostem úplně jiné, navíc jsem měl mnohem větší polštář. Je vidět, že jsme s týmem udělali velký kus práce, vždyť jsem celý rok na Pro Golf Tour neminul cut. Hrál jsem konsistentní golf.

Oslavili jste postup na Challenge Tour s ostatními?
Byly tam nějaké emoce, ale oslava přímo ne. Ne, že bychom se neznali, nekamarádili, ale ono to bylo vše hodně rychlé. Já jsem dohrál, chvilku jsme počkali na poslední flight, po rychlém vyhlášení udělali pár fotek a jelo se domů. Každý svou cestou. Všichni toho máme za tu sezonu plné kecky, a navíc nás čeká ještě jeden vrchol, kterým je kvalifikační škola.

Myslíte už na ni?
Ještě úplně ne. Nyní budu mít pár dní trochu volnější režim a až pak se začnu připravovat na q-school, na které chci uspět. Je skvělé, že Challenge Tour je odškrtnutá, že ji mám hotovou, ale o to více mohu být nyní uvolněnější v q-school. Kdo ví, co se stane. Je to vrchol roku, sezona rozhodně nekončí.

Čeká vás ještě něco před druhou a snad i třetí fází q-school?
Mám v plánu si zahrát Kaskádu, ale uvidíme, v jakém stavu tam přijedu. Přeci jen, nyní asi proběhnou nějaké malé oslavy, i když se samozřejmě chci na turnaj dobře připravit, abych zakončil pozitivně i českou sezonu. Pak už se ale začnu připravovat na kvalifikační školu. Rád bych ještě před ní odehrál ve Španělsku nebo někde jinde na jihu v teple alespoň jeden menší turnaj, uvidíme, jestli něco najdu.

Nejde se nezeptat, pošlete do Německa Nicolaiovi nějakou tu flašku?
Určitě, minimálně mu zavolám a poděkuji. Byl fenomén této sezony a i to co předvádí nyní na Challenge Tour je neuvěřitelné. Samozřejmě, měl jsem trochu štěstí a svými výsledky mě posunul na Challenge Tour, což se nemůže obejít bez velkého poděkování.

Cítil jste i díky tomu ve finále více klidu? Přeci jen Max Schmitt, který byl za vámi šestý, měl v posledních týdnech obrovskou formu.
Rozhodně ano. A jsem už také zkušenější, abych podobné situace zvládal. Hodně záleželo, jak budou hrát ostatní, kteří byli za námi, ale většina z nich vybouchla v druhém kole, což před finálovým přineslo další klid. Já naopak věděl, že hraji dobrý golf, a to jsem potvrdil.

Stejnou cestou jako vy získal před pěti lety kartu na Challenge Tour Marek Nový. Co udělat, abyste dopadl lépe?
Nechtěl bych hodnotil nebo srovnávat moje a Márovy šance. On měl hroznou smůlu na finance, odpadli mu sponzoři, k tomu se přidal obrovský tlak a nakonec to musel asi v polovině sezony vzdát, protože neměl peníze. Já jsem snad v jiné situaci a povede se mi na Challenge Tour uchytit. A kdo ví, co bude dál. Podívejte se na Dellingshausena, který snad letos uhraje i European Tour.

Jsou pro vás jeho výkony určitou motivací, že Challenge Tour nemusí být výkonnostně až tak jinde, jako Pro Golf Tour?
Stoprocentně. On je opravdu hodně srovnaný v hlavě. Má pilotní zkoušky a vlastně ani nechtěl přestoupit k profíkům, chtěl jít rovnou létat. Jeden sponzor ho ale přemluvil, ať to zkusí alespoň na jeden rok a podívejte se, co z toho vzniklo. Zajímavé je, že zažívá hodně podobný vzestup, jako Martin Kaymer, který se během sezony dostal tehdy ještě z EPD Tour na European Tour. Uvidíme, jestli se mu to třeba také podaří. Určitě je ale dobré vidět, že se mu daří, když víte, že jste s ním hráli vyrovnaně a přetahovali se na turnajích o nejvyšší příčky. A v St. Pölten jsem ho třeba porazil. Je to další obrovská motivace před další sezonu. A vlastně už před kvalifikační školou. Že to prostě jde.