Trefil jsem dvě nejlepší rány svého života, přiznal šampion The Open a nejrychlejší hráč na světě

Hráč, který v pátek večer usínal na děleném 52. místě, předvedl víkend z říše snů a poprvé v kariéře získal major titul. Když se Fox v neděli odpoledne blížil k nejtěžší jamce hřiště, odmítl kalkulovat. Společně se svým caddiem Deanem Smithem zvolili totální útok. Místo opatrné strategie vsadili všechno na jednu kartu.

"Řekl jsem svému caddiemu Deanovi, že do toho půjdeme, že se pokusíme vyhrát a vyrovnám se s jakýmikoli následky, které nastanou," popisoval Fox své myšlenkové rozpoložení na 72. jamce.

"Kdybych dal špatný drajv a udělal bogey, pravděpodobně bych s tím dokázal žít spíš než se pokoušet o layup, dostat se do play-off a udělat bogey tam. Jo, pravděpodobně jsem trefil dvě nejlepší rány svého života."

Byla to neskutečná golfová nádhera a příkladná ukázka toho, jak se bojuje o vítězství na majoru. A to přesto, že Fox o něj ještě nikdy v kariéře nebojoval, ani k tomu neměl blízko. Fox do toho šel se strategií "všechno nebo nic" a golfový bůh byl doma a díval se...

Fox napálil nebojácný drive za 300 metrů zleva kolem bunkerů, a pak trefil dokonalou devítku železo ze 160 metrů, která se zastavila necelých 3,5 metru od jamky. Fanoušci v Royal Birkdale a po celém světě nemohli žasnout víc nad způsobem, jakým se v klíčovou chvíli turnaje dostal Fox na green. Zbývalo už jen proměnit ten putt, aby byl příběh dokonán.

"Abych byl upřímný, nejsem si jistý, jak jsem ten putt trefil rovně, všechno se se mnou třáslo, chvěl jsem se," popsal Fox okamžiky předtím, než jeho míček zmizel v jamce a on mohl vymrštit ruce k nebi. "Vím, že tohle lidé někdy trénují, víte, mám putt na vítězství v majoru... Ale v reálném životě je to úplně jiné, to vám můžu říct."

Fox, který díky finálovému kolu za 68 ran (-2) zakončil týden na celkovém skóre -10, se stal prvním novozélandským šampionem The Open po dlouhých 63 letech. Naposledy to dokázal Bob Charles v roce 1963 na nedalekém Royal Lytham. V mužské kategorii je teprve druhým novozélandským major šampionem v historii po Michaelu Campbellovi, který v roce 2005 na US Open senzačně přetlačil Tigera Woodse.

"Vím, že to spoustě lidí zkazí pondělní ráno," usmíval se Fox v narážce na časový posun. "Ale myslím, že na Novém Zélandu boxujeme tak trochu nad naší váhovou kategorii," dodal ke svému překvapivému vítězství, které mu však přáli mnozí fanoušci nejen doma, ale i ve všech ostatních časových pásmech.

The winner of the Gold Medal and the Champion Golfer of the Year is Ryan Fox. pic.twitter.com/H3SiB8Pq1W

— The Open (@TheOpen) July 19, 2026

Příběh Foxe je o golfové trpělivosti. Syn ragbyové legendy All Blacks Granta Foxe dozrával pomalu. K profesionálům přestoupil až v 25 letech, na evropskou tour se dostal ve třiceti a plnou kartu na PGA Tour vybojoval dokonce až v 37 letech. Kdysi pálil z odpaliště všude možně a trvalo roky, než divoké drivy zkrotil. Po dvou letech na okruhu v Australasii chtěl s golfem dokonce úplně seknout.

Do Southportu dorazil jako 56. hráč světa sice s devatenácti tituly z menších sérií (včetně exotického Tahiti Open), ale z loňska má na kontě dva tituly na PGA Tour včetně prestižního RBC Canadian Open. V roce 2023 dokázal ovládnout na DP World Tour turnaj prestižní Rolex Series BMW PGA Championship ve Wentworthu.

Jenže v letošním roce prožíval herní útlum s pouhými dvěma umístěními v TOP 10. Navíc jeho dosavadním maximem na Open bylo dělené 16. místo z roku 2019. Po pátku byl odepsaný. Historické statistiky říkaly, že z takové pozice po 36 jamkách dokázal na Open vyhrát pouze David Duval v roce 2001. Fox ale o víkendu předvedl druhá dvě nejlepší kola v historii majorů (130 ran). Méně jich zahrál pouze Collin Morikawa na PGA Championship v roce 2020 (129).

Paradoxem je, že Fox kolem greenů statisticky vyhořel. V této činnosti byl horší než 154 hráčů v poli. Jenže všechno smazal elitní hrou železy, když trefil 31 pozic pod 20 stop (6,1m) od jamky a naprosto geniálním puttováním, kterým za čtyři dny získal na zbytek pole deset ran.

Klíčem byla i psychická zralost, kterou ukázal na tříparové patnáctce, kde po ráně pod přední hranu bunkeru vyhrál míček chytře do strany a fantasticky zachránil bogey. Stal se teprve druhým hráčem v historii starším 39 let (po Kelu Nagleovi v roce 1960), jehož vůbec první kariérní top 10 na majoru bylo hned vítězné.

"Když jsem přešel k profesionálům, cílem bylo prostě dostat se na major tour, abych byl upřímný," ohlížel se Fox za svou dlouhou cestou. "Řekl jsem svému týmu včera večer u večeře, že kdybyste mi dali moji kariéru až do včerejška, skočil bych po ní… Teď už bych pro ni pravděpodobně vraždil."

Fox do golfového světa přinesl ještě jeden důležitý prvek – bleskovou hru. Svůj vítězný putt v neděli proměnil pouhých 22 sekund poté, co Sam Burns vytáhl svůj míček z jamky. Je to důsledek toho, že v mládí hrál rychlé sporty jako rugby, kriket a tenis. Když s ním kdysi Scottie Scheffler hrál ve Phoenixu, prohodil k němu: "Foxy, člověk ani nemá pocit, že jsi s námi ve flightu."

Jeho caddie Dean Smith, který s ním spolupracuje od roku 2015 a absolvoval s ním přes 250 turnajů má pro šampionovo tempo jen slova chvály.

"Je to pravděpodobně nejrychlejší hráč na světě," potvrdil Smith novinářům. "Nemá smysl nad tím stát a přemýšlet. Když se rozhodne, nerad o sobě pochybuje. Pokud se něco nezmění, ať už směr větru, nebo si nejsme stoprocentně jistí tím, co děláme, je to obvykle na plný plyn. Takový byl vždycky. Absolvoval jsem s ním 250 turnajů a nikdy se to nezměnilo."

Rychlost myšlení a instinkt se projevily i při nejdůležitějším puttu kariéry. "Vidí to hned a snaží se nedávat si do hlavy příliš mnoho pochybností. Takže pokud si vybere lajnu brzy, raději se prochází kolem, přechází po greenech, aby spíš odvrátil zrak a stoprocentně se oddal lajně, kterou uvidí jako první."

Birkdale letos našla nečekaného, ale naprosto spravedlivého krále. Muže, který se nebál zariskovat, když šlo o všechno. A tým kolem něj tomu věřil už v sobotu večer.

"Snili jsme o tom," přiznal na závěr Smith. "Museli jsme se ujistit, že je to možnost. Já, jeho trenér, jeho manažer a jeho agent jsme byli včera večer venku a řekli jsme si: 'Hele, pojďme o tom snít. Tohle může vyjít.' A myslím, že to všechno prostě přešlo na Ryana."

Zdroj: Bunkered, Golf Channel

Komentáře

Přihlaste se a můžete přidat komentář.