Uměl žít ve stínu i z něj vystoupit. Teď je Molinari šampion
Nejtišší v místnosti, taková pověst provází nového šampiona The Open Francesca Molinariho. Na Itala vcelku nezvyklá. Mladší ze dvou golfových italských bratrů ale dokázal vystoupit ze stínu, ve kterém se celou kariéru pohyboval.
Autor: Petr Vlček, 24.07.2018 07:25
Ten stín je v Molinariho případě několikanásobný. Francesco byl nejdříve ve stínu staršího bratra Edoarda, kterému nosil hole. Jako golfista v negolfové Itálii byl také ve stínu mnohem uctívanějších fotbalistů, motocyklových závodníků či pilotů formule 1.
A naposledy v neděli na The Open hrál téměř až do konce finálového kola ve stínu Tigera Woodse, na jehož vítězství se už třásly miliony fanoušků na celé planetě. I z tohoto stínu ale dokázal vystoupit a vyhrát pro sebe i Itálii první major šampionát v historii.
"Jasně, že v našem flightu nebyla upřena pozornost na mě, to klidně můžu říct. Jestli někdo očekával útok, pravděpodobně ne ode mě, ale tak to bylo po celou moji kariéru," vystihl to Molinari naprosto přesně.
Místo toho, aby se nechal usmažit ve světlech reflektorů mířících na Woodse jako mnoho hráčů před ním, počkal si nenápadně na svou šanci. A když přišla, věděl, že nastal jeho čas. "Byl jsem klidný, jak jsem jenom mohl být. Cítil jsem, že jsem připravený na vítězství," okomentoval své nedělní psychické rozpoložení.
S Woodsem, který později stál u všech jeho zásadních kariérních milníků, se poprvé tváří v tvář potkal na Masters 2006. Tehdy ale ještě v roli caddieho po boku svého bratra, který šel s Tigerem ve flightu.
Molinari se samozřejmě nevzal odnikud. O jeho velkém talentu se vědělo. Na European Tour vyhrál poprvé v květnu 2006 domácí Italian Open.
Skvělými, a hlavně konzistentními výsledky na European Tour v letech 2009 a 2010 se probojoval do týmu pro Ryder Cup v Celtic Manor, kam se na divokou kartu od kapitána Colina Montgomerieho podíval i jeho bratr. Společně pak přispěli k těsnému vítězství Evropy.
V listopadu poté Francesco o jednu ránu porazil v Číně Lee Westwooda a vyhrál tak turnaj kategorie WGC. Za dva roky přišlo v Ryder Cupu další osudové setkání s Woodsem, když Molinari závěrečný souboji s ním na poslední jamce vypůlil, a zajistil tak Evropě vítězství 14,5:13,5.
Pak se ale jeho kariéra zadrhla. Molinari ještě vyhrál Open de Espana 2012, ale další vítězství okusil až za čtyři roky opět na Italian Open. Mezitím se nepodíval na Ryder Cup do Gleneagles, což pro něj bylo velké zklamání.
I když byl prvním Italem, který vyhrál dvakrát domácí šampionát, panovaly obavy, že jeho obrovský talent podpořený dřinou zůstane nenaplněný. Že by tomu tak ale nemuselo být, naznačil Molinari loni na PGA Championship, kde skončil dělený druhý za Justinem Thomasem.
A pak už nastal fascinující rok 2018. V květnu vyhrál nyní už pětatřicetiletý Ital turnaj BMW PGA Championship ve Wentworthu, což je vlajkový podnik European Tour. O dvě rány porazil Roryho McIlroye.
Přišlo také další osudové setkání s Woodsem. Molinari vyhrál svůj první turnaj na PGA Tour, a zrovna Quicken Loans pořádaný Tigerem. Začátkem července tak mohl převzít trofej právě z jeho rukou.
A o tři týdny později přijel na The Open. Tenhle příběh už znáte.
"Doufám, že se dnes dívalo hodně dětí, stejně jako jsem já sledoval v roce 1995, jak byl Constantino Rocca tak blízko v St. Andrews," připomněl Molinari slavnou prohru svého italského vzoru v play off na The Open s Johnem Dalym, která ale vzedmula vlnu mladé italské krve.
"Když se dívám na jména na Klaretovém poháru, jsou to ti nejlepší hráči v historii. Být mezi nimi je neuvěřitelné. Pro někoho pocházejícího jako já z Itálie, což není golfová země, to je neskutečná cesta," hřálo Molinariho na srdci, když třímal v rukou slavnou trofej.
